Problémové hraní v Česku: kolik lidí je v riziku a co to znamená
Available in USZa čísly jsou lidé
O penězích, limitech a poplatcích jsem v téhle nice napsal už hodně. Ale byla by to neúplná práce, kdybych se vyhnul tomu, co je za vším podstatné, totiž lidem, pro které se hra přestane být zábavou a stane se problémem. Tahle čísla beru vážně a myslím, že by je měl znát každý, kdo do casina vkládá.
Problémové hraní je stav, kdy hraní přestává být kontrolovanou volbou a začíná člověku škodit, ať už finančně, ve vztazích, nebo zdravotně. Riziko problémového hraní pak označuje skupinu lidí, u kterých se takové potíže rozvíjejí nebo hrozí. Nejde o morální nálepku, ale o popis situace, ve které se člověk může ocitnout snadněji, než by čekal.
V tomhle textu si projdeme, kolik lidí je v Česku ohroženo, co riziko hraní konkrétně znamená a kde hledat pomoc, pokud se to týká vás nebo někoho blízkého. Píšu to s respektem a bez moralizování. Cílem je informovat, ne strašit, a hlavně ukázat, že pomoc existuje a má smysl ji vyhledat. Tahle čísla totiž nejsou tabulka v nějaké zprávě, jsou to lidé kolem nás, kolegové, sousedé, někdy i my sami.
Kolik lidí je v riziku
Začnu čísly, protože ta dávají problému měřítko. A to měřítko je větší, než si většina lidí připouští, protože o problémovém hraní se mluví méně než o jiných závislostech.
V riziku problémového hraní se v Česku pohybuje řádově sto osmdesát až dvě stě sedmdesát pět tisíc lidí. Z toho v takzvaném vysokém riziku je odhadem padesát až sto čtyřicet tisíc lidí. To nejsou malá čísla. Mluvíme o stovkách tisíc lidí, pro které hra představuje reálné nebezpečí, ne abstraktní možnost.
Vyjádřeno jinak, do kategorie rizika problémového hraní spadají zhruba dvě až tři procenta dospělé populace. Dvě až tři procenta zní možná málo, ale v přepočtu na lidi je to celé město. A je to skupina, která se neustále doplňuje, protože dostupnost online hraní roste a s ní i počet lidí, kteří se s rizikem setkají.
Zvlášť varovné je, kdo se ocitá v nejrizikovějším prostředí. Výzkum představený odborníky upozornil, že téměř třetinu klientů nelegálního hazardu tvoří děti a mladiství, kteří by jinak byli z hry vyloučeni. To je jeden z nejsilnějších argumentů pro legální, regulované prostředí, které ověřuje věk a totožnost. Tam, kde se neověřuje nic, se k riziku dostávají právě ti nejzranitelnější.
Tohle číslo mě vždycky zarazí nejvíc z celé statistiky. Zatímco u legálního provozovatele projdete ověřením věku a nezletilí se ke hře nedostanou, nelegální weby žádnou takovou bariéru nemají. Výsledek je, že prostředí, které se tváří jako svoboda bez otravných kontrol, ve skutečnosti vtahuje ty, kdo by ke hře vůbec neměli mít přístup. Ochrana mladých není byrokracie navíc, je to přesně ten důvod, proč regulace existuje.
Co rizikové hraní znamená
Čísla jsou jedna věc, ale co to znamená v životě konkrétního člověka? Tady chci být konkrétní, protože rizikové hraní není o tom, kolik někdo prohraje za večer, ale o tom, jak hra začne ovládat rozhodování.
Rizikové hraní se pozná spíš podle vzorců než podle jednorázových ztrát. Patří sem honba za ztrátami, tedy snaha vyhrát zpět prohrané a sázení stále vyšších částek. Patří sem hraní za peníze, které člověk nemá, půjčování si na hru a tajení rozsahu hry před blízkými. A patří sem i to, že hra vytlačuje jiné věci, práci, vztahy, spánek.
Finanční dopad bývá vážný. Průměrný dluh problémového hráče dosahuje kolem čtyř set tisíc korun. To je suma, která dokáže rozvrátit rodinný rozpočet i vztahy a jejíž splácení trvá léta. A peníze přitom nejsou jediná škoda, často je provází stres, úzkost a pocit ztráty kontroly, které zasahují celý život člověka.
Proto v téhle nice tolik zdůrazňuju nástroje kontroly. Nízké limity mobilní platby, vědomé drobné vklady a přehled o tom, kolik utrácíte, nejsou jen technické detaily. Jsou to malé brzdy, které mohou pomoci udržet hru v rovině zábavy a nepustit ji do roviny problému. Nejsou samospásné, ale pomáhají.
Je dobré si uvědomit, že přechod od zábavy k problému bývá pozvolný, ne náhlý. Málokdo se jednoho dne probudí jako problémový hráč. Spíš se hranice posouvá kousek po kousku, jeden vyšší vklad, jedna honba za ztrátou, jedno tajení před partnerem. Právě proto je dobré všímat si vzorců dřív, než se nasčítají. Když si pravidelně kladete otázku, jestli hra ještě baví, nebo už spíš tlačí, máte větší šanci zachytit posun včas.
Kde hledat pomoc
Tahle část je možná nejdůležitější z celého textu. Pokud čtete a něco z popisu rizikového hraní vám připadá povědomé, ať už u sebe, nebo u někoho blízkého, není to důvod ke studu, ale signál, že má smysl něco udělat. A pomoc existuje.
První krok bývá nejtěžší a zároveň nejcennější, totiž přiznat si, že hra přerostla únosnou míru, a promluvit o tom. S někým blízkým, komu věříte, nebo rovnou s odborníkem. Existují bezplatné a důvěrné linky pomoci a poradny zaměřené na závislostní chování, které poskytují podporu lidem v nesnázích i jejich blízkým. Obrátit se na ně může kdokoli, kdo cítí, že ztrácí kontrolu, i ten, kdo si jen není jistý a chce se poradit.
Vedle odborné pomoci existují i praktické nástroje, které nabízejí sami licencovaní provozovatelé. Patří mezi ně možnost nastavit si vlastní limity vkladu, dočasně se z hry vyloučit nebo využít sebeomezující funkce. Tyhle nástroje má smysl použít dřív, než se problém prohloubí, jako prevenci, ne až jako záchranu na poslední chvíli.
Když si z tohohle textu odnesete jedinou věc, ať je to tahle: problémové hraní se týká stovek tisíc lidí, není to selhání charakteru a dá se s ním pracovat. Vyhledat pomoc je projev síly, ne slabosti. A čím dřív, tím lépe. Jak konkrétně může limit fungovat jako přirozená brzda a jaké nástroje odpovědného hraní jsou k dispozici, rozebírám v textu o odpovědném hraní a limitu vkladu.
Kolik Čechů je ohroženo problémovým hraním?
V riziku problémového hraní se v Česku pohybuje řádově sto osmdesát až dvě stě sedmdesát pět tisíc lidí, z toho ve vysokém riziku odhadem padesát až sto čtyřicet tisíc lidí. Vyjádřeno podílem jde zhruba o dvě až tři procenta dospělé populace. Zvlášť varovné je, že v nelegálním prostředí, které neověřuje věk, tvoří významnou část klientů i mladiství.
Jaký je průměrný dluh problémového hráče?
Průměrný dluh problémového hráče dosahuje kolem čtyř set tisíc korun. To je suma, která dokáže rozvrátit rodinný rozpočet i vztahy a jejíž splácení trvá léta. Finanční škoda přitom bývá provázená stresem, úzkostí a ztrátou kontroly. Pokud se to týká vás nebo někoho blízkého, má smysl vyhledat odbornou pomoc nebo využít sebeomezující nástroje, které nabízejí licencovaní provozovatelé.
Vytvořeno redakcí „Casino Platba sms”.
